POLAR SALON LIBEREC 2022

6. mezinárodní polarní filatelistická výstava

Polární salón je mezinárodní “celosvětová” polární filatelistická výstava, která se koná každé tři roky na různých místech světa většinou v rámci národních nebo mezinárodních výstav. Organizační výbor Evropská výstava poštovních známek LIBEREC 2022, z.s. společně s kluby polárních sběratelů se rozhodl upořádat v roce 2022 již šestý mezinárodní polární salón v Liberci.

Co je to polární salón a co mohou návštěvníci očekávat na výstavě polární filatelie?

Polární filatelie se zabývá filatelistickým materiálem s polární tématikou, tj. s arktickým a antarktickým charakterem. Jde o organizovanou mezinárodní filatelistickou aktivitu zahájenou v polovině 50. let minulého století. Na výstavách je možné vidět materiály z této oblasti, což je zajímavé nejen pro ty, kdo se jí zabývají, ale i pro ty, kdo se chtějí více dozvědět něco z polární historie. Obě části, severní a jižní pól a jejich okolí, se mohou možná na první pohled zdát málo atraktivní pro ty, kdo neznají jejich historii. Opak je ale pravdou. Polární filatelie zahrnuje expedice všeho druhu, části aerofilatelie a vojenské poštovní historie, tématické okruhy, tedy předměty s polárním zaměřením či geografické okruhy, tj. předměty z tradičních polárních míst. Návštěvníci uvidí exponáty z těchto pěti hlavních kategorií v celé šíři od nejranějších poštovních dokladů až po zajímavé současné prezentace polárních témat. Bude to prostě jedinečná příležitost prohlédnout si mimořádné polární materiály na jednom místě.

Jaké je spojení mezi výstavou “Polar Salon” a státy, kde se výstava pořádá?

Mezinárodní polární filatelistické výstavy se konají pravidelně v různých zemích, obvykle v zemích se silnou polární expediční historií a tradicí polárních a sběratelských aktivit, např. ve Francii, Německu, Monaku a Dánsku.

Ale také u nás jsou významní sběratelé polární filatelie. Navíc Česká republika už desítky let vyvíjí značné úsilí v oblasti polárního výzkumu prostřednictvím vědeckých aktivit České antarktické výzkumné infrastruktury, jejíž součástí jsou i vlastní polární stanice – na pobřeží ostrova Jamese Rosse je to stanice Johann Gregor Mendel, na Nelsonově ostrově se na místě původní stanice plánuje vybudování nové výzkumné stanice CZ*ECO Nelson. Tyto jsou součástí Centra pro polární ekologii.

Jaké jsou vrcholy připravované výstavy?

Polární salón představí polární filatelistické exponáty mimořádného významu srovnatelné s těmi nejzajímavějšími položkami, které se vyskytují v obecné filatelii. Budou zde vystavovány jedinečné materiály, například první dopisy z Antarktické oblasti, kde byl vědecký průzkum součástí expedic lovců tuleňů a výzkumných výprav z počátků 19. Století např. Rossova Antarktická expedice. Dále zde uvidíte velice vzácné doklady z Belgické Antarktické expedice a jejího prvního plánovaného přezimování v Antarktidě (pozdní 19. stol.). Naleznete zde kompletní materiály dokumentující první francouzské, německé, britské, švédské a skotské antarktické expedice (počátek 20. století). Zajímavý bude i nejstarší známý filatelistický materiál z Grónska (18. stol.) či materiály ukazující nejstarší průjezd Severozápadní pasáže (v polovině 19. stol.). Vystaveny však budou i exponáty s novodobějším a pro oko diváka zajímavým materiálem.

Proč je polární filatelie tak fascinující a co na ni lidi přitahuje?

To je dobrá otázka. Jedna kategorie tohoto materiálu je popisována jako „archivní“. Jedná se o položky plné historie, které byste mohli očekávat v muzeích a archivech jako důležitý historický artefakt. Fascinace tímto materiálem mu dodává přitažlivosti nad rámec toho, co lze nalézt v jejich základní poštovní povaze. Ale i moderní polární filatelistický materiál má přidaný nádech dobrodružství a tajemství polárních oblastí. Možná, že velmi náročné prostředí polárních oblastí v někom vyvolává pocit fyzického a emočního nebezpečí. Již před více než 100 lety průzkumník a první na severním pólu Robert E. Peary na otázku, proč pokračuje ve zkoumání v Arktidě, odpověděl, že uzavřel smlouvu s „Arktickou horečkou“. Polární filatelistický materiál je zajímavý i tím, že až do dnešního dne nebyly téměř žadné položky katalogizovány a tudíž je velké množství informací pro širokou veřejnost těžce dostupné. Kromě existujících jedinečných druhů materiálů se každoročně nalézají také nové objevy (zejména poštovní historie z raných polárních expedic). V některých případech by dnes byly některé polární expedice bez tohoto filatelistického materiálu zcela neznámé. Stejně jako je náročné žít v polárních oblastech, tak je náročné nalézt většinu historického filatelistického materiálu. A to možná činí polární filatelii tak atraktivní pro všechny, kdo hledají ve filatelii přidanou hodnotu.

Co speciálního bude polární salón představovat?

Sejdou se zde polární exponáty nejen z celé Evropy včetně ČR, ale i z USA, Austrálie a jiných států světa, aby demonstrovaly nádheru a přitažlivost polární filatelie.

Budou zde převážně exponáty z tzv. heroického věku obou polárních oblastí, což byla éra započatá na konci 19. století a skončená po první světové válce. Shackleton-Rowettova expedice z let 1921–22 bývá často historiky uváděna jako dělící čára mezi věkem heroickým a mechanickým.

Každá z těchto expedic se stala zkouškou vytrvalosti, kdy testovala a někdy překročila fyzické a duševní limity svých členů. Ve 30. letech minulého století se vybavení expedic začalo měnit, nejen co se týče výstroje a výbavy, ale i technického a technologického vybavení, což mělo v budoucnosti usnadnit průzkum Antarktidy.

Dále jsou uvedeny jen některé unikátní příklady z polární historie:

První oficiální dopis z Antarktidy uznávaný v rámci studie antarktické oblasti

Kapitán tuleňářské lodi O´Cain, Ch. J. Winship píše svému otci 21. února 1821 z Potter Cove, South Shetlands, že dorazil do přístavu O’Cain (pojmenovaného po jeho lodi) dříve, před zahájením lovu tuleňů.

Dopis – má dvojitou hmotnost a je frankován (12 1/2c x 2 = 25c), to odpovídalo vzdálenosti mezi 80 a 150 mílemi (1816-45). Bez poplatku za dopravu lodí, nebo dodáno do USA lodí, která neměla autorizaci pro lodní poplatek.

Dále zde bude materiál od francouzského polárníka Dumont d’Urvilla, který pomohl potvrdit odhalení antarktického kontinentu.

Jeden ze dvou známých dopisů z d´Urvillovy antarktické výpravy

Francouz Dumont d’Urville se dvěma loděmi (Astrolabe a Zéleé) se během tříleté vědecké plavby do jižního Pacifiku vydal dvakrát na Antarktidu (1837-38, 1839-40).

1838-42 “Wilkes Antarctic Expedition” (USA)

Velitel expedice Charles F. Wilkes píše (20. února 1842) složený dopis své manželce ve Washingtonu, DC. Oznamuje, že bude následovat dlouhý vědecký průzkum v Pacifiku poté, co prozkoumal Antarktidu, a oznamuje, že se brzy vrátí do Spojených států.

Jediný známý dopis z této expedice od Charlese F. Wilkese

Angličan James Weddell a jeho průzkumné a tuleňářské expedice v Antarktidě (1822-24)

V únoru 1823 doplul na 74. jižní stupeň. V této době to bylo dosud nejdále na jih. Na jeho památku dnes nese toto moře jeho jméno.

Weddell píše po návratu londýnskému vydavateli z „Edinburghu“ svůj expediční příběh (rukopis napsaný 18. srpna 1826). Jeden ze dvou známých dopisů souvisejících s Weddellovou expedicí

1839-43 “British (Ross) Antarctic Expedition”

Nejstarší známý koncesionářský dopis z Falklandských ostrovů a jeden z prvních známých dopisů z průzkumných expedic v Antarktidě (jediný dochovaný dopis poslaný z Rossovy expedice)

Dopis poslaný námořníkem Richardem Wallem z velitelské lodi H. M. Erebus, do Anglie (předplacené) za zvýhodněnou cenu pro námořníky 1 d. V této době nebyla zatím na Falklandských ostrovech žádná pošta.

1897-99 “Belgian Antarctic Expedition”- první vědecká expedice v Antarktidě

Adrien de Gerlache poslal oficiální expediční obálku tajemníkovi Královské geografické společnosti Belgie (1.8.1899, orazítkováno v Buenos Aires), kdy vítězoslavně vede expedici domů přes Buenos Aires v Argentině. Dopis vezl parník Danube (přes Lisabon) a byl doručen do Bruselu 28.8.1899.

Veškerá korespondence z Belgické expedice je velmi vzácná a donedávna nedostupná.

Nesmí samozřejmě chybět dva velcí soupeři při cestě na Jižní pól.

1910-12 “Norwegian (Fram) Antarctic Expedition” (Roald Amundsen)

“Fram-Expeditionen“ oficiální expediční obálka odeslaná vedoucím expedice Roaldem Amundsenem
jeho bratrovi Gustavovi v Kristianii.
„Odeslal Roald Amundsen, z cesty na jižní pól“, zaslaná z Buenos Aires 22. dubna 1911″.

Jeden ze tří dochovaných kusů oficiálních expedičních obálek a jediný dochovaný dopis zaslaný Amundsenem z Antarktidy

1910-13 Britská (Terra Nova) antarktická expedice

Dopis poslaný a orazítkovaný kapitánem Robertem Falconem Scottem, RN na mysu Evans, 9. února 1911,
Jeden z prvních datumů poslaných z Antarktidy, se speciálním přetiskem poštovní známky pro Scottovu expediční poštu (přetištěné známky Nového Zélandu).